V posledních letech se stále více sleduje vztah člověka v různých oblastech činnosti k životnímu prostředí. Nejinak tomu je i v případně olejnin a jejich zpracování. Nejvíce kritizovanou komoditou bývá palmový olej, který má na druhou stranu asi nejvíce propracované standardy udržitelného rozvoje včetně uplatňování politiky nulového odlesňování, u jiných olejnin se toto téma příliš neřeší. Někoho možná překvapí výsledky studie publikované v časopise Current Biology v červenci 2020. Produkce olivového oleje vyjádřená v milionech tun je spojena s vyšším počtem ohrožených druhů, než je tomu u palmového oleje. Např. jen ve španělské Andaluzii při sklizni oliv pomocí obřích vysavačů zahyne ročně 2,6 milionů ptáků. Vůbec nejhůře je na tom kokosový tuk, který je často, avšak neoprávněně, propagován některými výživovými poradci k častější konzumaci. Studie rozpoutala řadu diskusí. Asi není cílem se dohadovat, zda je palmový olej nebo kokosový tuk v tomto směru lepší nebo horší. Důležitější je uplatňovat principy udržitelného rozvoje při pěstování olejnin a zpracování olejů. U palmového oleje se tak již ve velké míře děje, u jiných olejů by stálo za to se touto problematikou více zabývat.

Zdroj:

https://doi.org/10.1016/j.cub.2020.05.059