Prof.
Qaim z Univerzity v Göttingenu
prezentoval v rámci webináře
organizovaném sdružením SPOC
údaje o vývoji spotřeby palmového oleje v EU do roku 2030. V
sektoru potravin a krmiv se očekává přibližně konstantní
spotřeba. U biopaliv, jejichž současná spotřeba je vyšší než
u potravin, se očekává výrazný pokles (viz obr.).
Podíl
certifikovaného oleje použitého ve výrobcích z kategorie
potravin, krmiv a oleochemikálií v 28 státech Evropské unie a
Švýcarska v roce 2019 činil
86 %.
To ukazuje na skutečnost, že se palmový olej používaný v rámci
EU v těchto sektorech nepodílí na odlesňování. Bojkot potravin
s palmovým olejem tudíž postrádá smysl. Palmový olej je ve
většině produktů používán pro své specifické funkční
vlastnosti. Náhrada jiným tukem by byla kontraproduktivní s
horšími dopady na životní prostředí. Palma olejná je
nejvýkonnější olejninou. Nehledě na to, že pro náhradu
palmového oleje neexistují dostatečné produkční kapacity jiných
alternativních tuků srovnatelných funkčních vlastností, ale ani
důvody,
pokud je olej získáván udržitelným způsobem. Udržitelný
palmový olej má nižší uhlíkovou stopu než živočišné tuky,
které by rovněž přicházely v úvahu jako případná
alternativa. Očekávaný vývoj
spotřeby palmového oleje
v potravinách v rámci EU je v souladu s vizí komise EAT-Lancet pro
rok 2050,
jak by měla vypadat strava, aby byla přínosná pro zdraví a
šetrná k životnímu prostředí.
U
biopaliv je situace jiná. Rostoucí produkce biopaliv je hnacím
motorem zvyšování celosvětové poptávky po palmovém oleji a tím
i potřeby rozšiřování pěstební plochy palmy olejné na úkor
původní vegetace. Produkce biopaliv má smysl, pokud jsou vstupní
surovinou zbytky po fyzikální rafinaci palmového oleje, které
nemají využití pro potravinářské účely. Jejich používání
k technickým účelům představuje ekonomické zužitkování
odpadních produktů. Výroba biopaliv přímo z palmového oleje,
navíc pro exportní účely na úkor odlesňování nemá
opodstatnění. Očekávaný útlum spotřeby palmového oleje v
sektoru biopaliv v rámci EU je správný krokem z hlediska životního
prostředí a zachování biodiversity v oblastech, kde se palma
olejná pěstuje.
Na internetu a v mediích koluje spousta mýtů o tucích. Jak ukazují statistiky, nejvíce mýtů se týká kategorie roztíratelných tuků (margarinů), následuje palmový olej. Některé roztíratelné tuky obsahují palmový olej, proto se zde nejčetnější mýty prolínají a zdvojují. Z tohoto pohledu jsou užitečné pořady ve sdělovacích prostředcích, které by mýty pomáhaly vyvracet.
Upozornili jste nás na pořad, který se věnoval problematice roztíratelných tuků v relaci Dva na Dvojce. Na dotazy posluchačů odpovídala ve studiu redaktorka časopisu dTest. Výsledek relace byl velmi rozpačitý. Na některé dotazy host ve studiu neuměl odpovědět vůbec, některé byly zodpovězeny nesprávně (Hera údajně není roztíratelný tuk). Tuky na pečení patří mezi roztíratelné tuky, stejně jako máslo. Roztíratelné tuky nejsou směsí oleje a vody se solí a nejsou upravovány do tuhé podoby, ale potřebují kromě oleje a vody ještě pevný tuk, aby výrobek držel pohromadě. To se posluchači v pořadu rovněž nedozvěděli. Principy technologie výroby roztíratelných tuků se za léta vůbec nezměnily, jiná je jen surovinová základna a došlo k modernizaci výrobních zařízení. Používání tuků není jen otázkou osobních preferencí, ale jejich funkčních vlastností, které se mezi jednotlivými výrobky mohou výrazně lišit. I toto je třeba uvést na pravou míru. Jedna posluchačka na odpovědi reagovala po svém. Host ve studiu odpovídá obecně.
Od
posluchačů směřovaly dotazy přímo i na palmový olej. Palmový
olej nepředstavuje zdravotní rizika. To bylo zodpovězeno správně.
Konzumace palmového oleje má podobný vliv na zdraví jako příjem
živočišných tuků. Palmový tuk v roztíratelných tucích
nahradil částečně ztužené tuky, které obsahovaly vysoký podíl
transmastných kyselin. V tom je jeho jednoznačný přínos. Stálo
by za to dodat, že rostlinné roztíratelné tuky obsahují ještě
další oleje jako řepkový, slunečnicový nebo lněný a to
vylepšuje jejich výživovou hodnotu oproti máslu.
Na
druhou stranu překvapilo kategoricky formulované stanovisko, že
palmový olej představuje ekologickou katastrofu, o čemž nemůže
být pochyb, protože se pěstuje v jiné části zeměkoule a dováží
se k nám. To je častý mýtus kolující mezi lidmi. Do Evropy se
dováží řada potravin z jiných kontinentů. Transport potravin
přitom není jediným faktorem, který ovlivňuje uhlíkovou stopu
daného výrobku. Studie
(Nillson a kol.)
srovnávala rostlinné roztíratelné tuky vyráběné ve třech
evropských zemích (Velká Británie, Francie, Německo) s máslem
lokální produkce z hlediska dopadu na životní prostředí.
Rostlinné roztíratelné tuky vykazovaly několikanásobně nižší
potenciál globálního oteplování vyjádřený v ekvivalentech CO2
oproti
máslu,
přestože obsahovaly palmový olej dovážený z velké dálky. Je
to dáno tím, že v souvislosti s chovem dobytka dochází k vysokým
emisím skleníkových plynů (konkrétně metanu), které negativně
působí na životní prostředí větší měrou než dovoz
palmového oleje z oblastí, kde se pěstuje. Rostlinné roztíratelné
tuky ve výše zmíněné studii dopadly lépe ještě v dalších 4
enviromentálních ukazatelích a v jedné charakteristice hůře.
Aby palmový olej nezpůsoboval ekologickou zátěž, musí být
získáván udržitelným způsobem, což výrobci roztíratelných
tuků většinou splňují.
Časopis
dTest dělá určitě záslužnou práci, když zprostředkovává
spotřebitelům srovnání výrobků různých kategorií. Do živého
vysílání by však měl posílat osoby, které dané problematice
rozumí. Jinak se edukační rámec relace jako poradny míjí
účinkem a ještě více se podílí na šíření mýtů.
Na internetu a v mediích kolují mýty o vysoké konzumaci palmového oleje v rámci populace, která má údajně negativní dopad na lidské zdraví. Informace vycházejí z úvahy, že je palmový olej přítomen ve velkém počtu výrobků nabízených v obchodní síti, což by mělo vést k jeho vysoké spotřebě. V časopise International Journal of Food Sciences and Nutrition byl 1. prosince 2020 publikován článek, který analyzoval příjem palmového oleje v Německu a Španělsku v různých věkových skupinách. Průzkum vycházel z analýzy kategorií potravin na trhu, v nichž se palmový olej vyskytuje, a spotřeby jednotlivých druhů potravin. Ve Španělsku se odhady průměrného příjmu palmového oleje pohybovaly v rozmezí od 2,06 g/den (u starších osob) do 4,54 g/den (u dětí a dospívajících). V Německu se průměrný příjem palmového oleje pohyboval v intervalu od 3,06 g/den (u batolat) do 6,22 g/den (u osob velmi vysokého věku – nad 75 let). Samozřejmě existují i jedinci v 95. percentilu v různých věkových skupinách s příjmy vyššími, okolo 20 g (Španělsko) denně a 30 g (Německo). Tato data dobře korespondují s dříve uskutečněným průzkumem ve Francii. Z údajů o průměrné spotřebě vyplývá, že palmový olej rozhodně není hlavním zdrojem nasycených mastných kyselin v rámci celkové stravy, mnohem více jich přijímáme z živočišných tuků. Průměrný příjem palmového oleje v Evropě je v rozmezí doporučení komise EAT-Lancet publikovaných v lednu 2019. Komise vydala doporučení pro jednotlivé kategorie potravin, kde by se měla pohybovat jejich spotřeba v roce 2050, aby byla strava přínosná pro zdraví a šetrná k životnímu prostředí. Spotřeba palmového oleje počítá s hodnotou do 6,8 g/den. Stručný výtah z doporučení komise EAT-Lancet v češtině byl publikován v časopise Výživa a potraviny č. 3/2019.
Palmový olej a tropické pralesy v Indonésii bývají v mediích uváděny jako hlavní důvod a oblast, kde dochází k největšímu plošnému odlesňování. Sdružení SPOC uspořádalo webinář, který se věnoval problematice palmového oleje z různých úhlů pohledu. Jean Maarten Dros, expert na problematiku palmového oleje z organizace Solidaridad, ukázal v rámci webináře přehled 10 zemí, kde došlo v roce 2019 k největším úbytkům původní vegetace (viz obr.).
Indonésie je možná překvapivě
až na třetím místě. Na prvním místě je Brazílie, kde je
důvodem odlesňování pěstování sóji a rozšiřování pastvin
pro dobytek. V Indonésii se podařilo úbytek pralesů zpomalit díky
zvýšenému zájmu ze strany veřejnosti a produkci palmové oleje
udržitelným způsobem. Je třeba si zároveň uvědomit, že
odlesněná plocha nejde jen na vrub rozšiřování plochy palmových
plantáží. Expanze zemědělských aktivit na úkor původní
vegetace zahrnuje v různých oblastech světa kromě výše zmíněné
sóji i jiné plodiny jako např. kakao, kávu,
avokádo, rýži,
banány. Těmto plodinám se nevěnuje tolik pozornosti jako palmě
olejné. K odlesňování dochází rovněž z důvodu těžby dřeva
a výroby papíru, produkce kaučuku, případně těžby nerostných
surovin. Významnou roli v odlesňování hraje industrializace a
urbanizace v rozvojových oblastech. Plocha původní vegetace se
snižuje i v důsledku přírodních katastrof, mezi něž patří i
požáry. Ne každý požár je založen úmyslně za účelem
získání půdy ke komerčním účelům, jak to některá media
prezentují. Na druhou stranu bývají plantáže palmy olejné
zakládány na půdě, využívané původně k jiným komerčním
účelům, případně, kde se nacházel jiný nevýznamný porost
jako křoviny nebo traviny.
Článek byl inspirován komentářem ke zprávě, že produkce palmového oleje pomáhá snižovat chudobu. V poznámce se uvádí, že v rozvojových zemích roste zároveň rychlým tempem populace. To může vést následně ke zvýšení poptávky po palmovém oleji. Existuje však i souvislost mezi životní úrovní a ochranou přírody. Velmi dobře souvislosti vysvětlil tropický biolog Vojtěch Novotný v rozhovoru pro DVTV.
Přírodu chrání nejvíce
rozvinuté země. Díky přístupu západoevropských zemí je v
rámci EU 86
% palmového oleje získáváno udržitelným způsobem.
V rozvojových zemích jsou tato čísla nízká. Pokud se však v
těchto oblastech zvýší životní úroveň a vznikne střední
třída, vzroste v důsledku společenský zájem o ekologii a
zároveň se zpomalují nárůst populace. „Je to závod s časem,
jestli společnost dokáže rychleji zbohatnout, aby ještě nějaká
příroda zůstala“, uvádí v rozhovoru Vojtěch Novotný.
Rozdíly v přístupu k ekologii
vidíme i v České republice. Vyplývá to z průzkumu
IPSOS.
O udržitelném rozvoji slyšelo 52 % populace, u osob se základním
vzděláním je to jen 41 %, u osob s vysokoškolským vzděláním
80 %. Západní Evropa více podporuje projekty udržitelného
získávání palmového oleje, u nás jsou stále hodně slyšet
iniciativy vyzývající k jeho bojkotu, což podle řady odborníků
nedává smysl. Souvisí to do značné míry s povědomím o
udržitelnosti v rámci celé populace.
Nejnovější komentáře