Začátkem října jsme informovali o stanovení maximálního limitu pro 3-monochlorpropandiol (3-MCPD) v jednotlivých olejích a tucích: https://www.udrzitelnypalmovyolej.cz/?p=679. Zároveň jsme vyjádřili naději, že se zkvalitní práce autorů článků, kteří pracují s výsledky různých testů.

Časopis dTest publikoval v říjnu test roztíratelných tuků: „Když řepka potká palmu“. Autorům testu unikla novelizace Nařízení (ES) č. 1881/2006, která proběhla v září, přestože se na něj v textu odkazují. Obsahy kontaminantů se pohybovaly v testovaných výrobcích v hodnotách od 190 μg/kg do 540 μg/kg. To znamená, že všechny výrobky byly hluboko v rámci přísnějšího limitu, přestože se jednalo o kombinaci řepkového, palmového, případně jiných olejů z různých kategorií (viz výše uvedený odkaz na předcházející článek). Výrobky vyhověly i požadavku pro výrobu potravin pro malé děti. To je dobrá zpráva pro spotřebitele.

Test však stanovil zavádějící kritéria a hodnotil hůře výrobky s vyšším obsahem kontaminantů. V hodnocení se vycházelo z limitů pro hydrolyzované bílkoviny a sójové omáčky, což je naprosto odlišná komodita. Rozbory kontaminantů patří mezi speciální analýzy. Výrobci je nesledují u jednotlivých šarží. Hodnoty mohou různě kolísat v čase.

V případě všech kontaminantů platí pravidlo, podle nějž jakákoliv potravina, v níž se kontaminant vyskytuje v podlimitním množství, je považována za bezpečnou. Je nesmyslné stanovovat odlišná hodnotící kritéria obsahu kontaminantů uvnitř jejich legislativního limitu. Proto by hodnocení mělo být u všech výrobků stejné – vyhovující. Hůře by měly být hodnoceny pouze ty výrobky, u nichž by byl limit překročen, přitom záleží o kolik. Oko lze částečně přimhouřit, pokud je překročení v rámci nejistoty měření pro daný kontaminant.