Palmový olej a tropické pralesy v Indonésii bývají v mediích uváděny jako hlavní důvod a oblast, kde dochází k největšímu plošnému odlesňování. Sdružení SPOC uspořádalo webinář, který se věnoval problematice palmového oleje z různých úhlů pohledu. Jean Maarten Dros, expert na problematiku palmového oleje z organizace Solidaridad, ukázal v rámci webináře přehled 10 zemí, kde došlo v roce 2019 k největším úbytkům původní vegetace (viz obr.).

Indonésie je možná překvapivě až na třetím místě. Na prvním místě je Brazílie, kde je důvodem odlesňování pěstování sóji a rozšiřování pastvin pro dobytek. V Indonésii se podařilo úbytek pralesů zpomalit díky zvýšenému zájmu ze strany veřejnosti a produkci palmové oleje udržitelným způsobem. Je třeba si zároveň uvědomit, že odlesněná plocha nejde jen na vrub rozšiřování plochy palmových plantáží. Expanze zemědělských aktivit na úkor původní vegetace zahrnuje v různých oblastech světa kromě výše zmíněné sóji i jiné plodiny jako např. kakao, kávu, avokádo, rýži, banány. Těmto plodinám se nevěnuje tolik pozornosti jako palmě olejné. K odlesňování dochází rovněž z důvodu těžby dřeva a výroby papíru, produkce kaučuku, případně těžby nerostných surovin. Významnou roli v odlesňování hraje industrializace a urbanizace v rozvojových oblastech. Plocha původní vegetace se snižuje i v důsledku přírodních katastrof, mezi něž patří i požáry. Ne každý požár je založen úmyslně za účelem získání půdy ke komerčním účelům, jak to některá media prezentují. Na druhou stranu bývají plantáže palmy olejné zakládány na půdě, využívané původně k jiným komerčním účelům, případně, kde se nacházel jiný nevýznamný porost jako křoviny nebo traviny.