Amsterodamská deklarace – co dál?

Celkem 6 států Evropy (Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Velká Británie, Norsko) podepsalo v prosinci 2015 na vládní úrovni tzv. Amsterodamskou deklaraci, která zavazovala země, že do roku 2020 podpoří používání 100 % udržitelného palmového oleje. V průběhu doby se k závazku připojila Itálie. Díky spoustě aktivit hlavně v západoevropských zemích se podařilo navýšit podíl udržitelného palmového oleje v celé Evropě (nejen v signatářských zemích) na více než 86 %.

Rok 2020 uplynul. Nabízí se otázka, co dál. V lednu 2021 k Amsterodamské deklaraci přistoupily Belgie a Španělsko. Došlo i ke změně textace. Porovnáním znění obou deklarací zjistíme, že v aktualizovaném dokumentu úplně zmizel výraz „palmový“. Nový závazek se týká i jiných komodit, které se v současnosti podílejí na odlesňování, a o nichž se ve veřejnosti příliš nemluví (např. sója, kakao, káva, apod.). Závazek má ambice zastavit odlesňování ve všech kritických komoditách do roku 2025. Je to velká výzva. Například podíl sóji z neodlesněných oblastí na evropském trhu je velmi nízký. Nabízí se otázka, kdy a zda se k Amsterodamské deklaraci připojí země střední a východní Evropy, včetně České republiky. Západní Evropa je v tomto směru hodně v předstihu.

Odlesňování kvůli palmovému oleji klesá

Palmový olej není celosvětově hlavním důvodem odlesňování. Mnohem větší rozloha byla a je odlesňována kvůli sóji. Jean Maarten Dros, expert na problematiku palmového oleje z organizace Solidaridad, ukázal graf vývoje odlesněné plochy v Indonésii po mezi roky 2001 a 2016.

Data byla sbírána na základě porovnání satelitních snímků s následnou analýzou, co se na dané ploše vyskytuje. Zakládání rozlehlých palmových plantáží mělo svůj vrchol v roce 2009. Od té doby plocha nově založených rozlehlých plantáží palmy olejné významně klesala. U plantáží v kategorii „ostatní“ nebylo možno rozlišit ze satelitních snímků druh porostu.

Zakládání plantáží o velké rozloze kvůli těžbě dřeva, jeden z dalších významných důvodů odlesňování v minulosti s vrcholem v roce 2012, rovněž klesá. Roste odlesněná plocha na pozemcích malé rozlohy v důsledku různých aktivit drobných zemědělců. Významný nárůst plochy s porostem travin a křovin v roce 2016 byl způsoben rozsáhlými požáry v Indonésii. Klesající plocha, která byla odlesněna kvůli pěstování palmy olejné, je důsledkem moratoria odlesňování a zvýšené pozornosti, která se zaměřuje na udržitelnou produkci palmového oleje.

Můžete se podívat na krátký spot z webináře, který uspořádalo sdružení SPOC. Video je opatřeno českými titulky.

Vliv konzumace palmového oleje na zdraví

Po internetu se šíří informace, že palmový olej díky vyššímu podílu nasycených mastných kyselin působí negativně na zdraví. Je zajímavé, že naopak sádlo, které má podobné složení, je po výživové stránce dokonce vyzdvihováno, podobně jako mléčný tuk, který obsahuje ještě více nasycených mastných kyselin než palmový olej. Z přehledových studií nevyplývá, že by konzumace palmového oleje měla mít jednoznačně negativní dopady na zdraví.

Proč se objevují tyto dva protichůdné názory?

Na jedné straně konzumace nasycených mastných kyselin působí negativně na zdraví, na druhé straně nevadí. Odpověď dává následující graf. Ten pochází z dlouhodobého sledování rozsáhlých souborů v USA: 83 349 žen (zdravotních sester) v období únor 1986 až červen 2012 a 42 884 mužů (pracovníků ve zdravotnictví) v období únor 1986 až leden červen 2012. Graf znázorňuje celkovou mortalitu v souvislosti s konzumací různých skupin mastných kyselin. Transmastné a nasycené mastné kyseliny úmrtnost při vyšší konzumaci zvyšují, mononenasycené a polynenasycené naopak snižují. Záleží i na celkové konzumaci sacharidů, stejně jako na příjmu cukrů s negativním a vlákniny s pozitivním dopadem na zdraví.

Jednotlivé tuky a oleje mají různá složení a z hlediska vlivu na zdraví hraje důležitou roli i jejich konzumované množství v rámci celkové stravy. V palmovém oleji jsou dominantně zastoupeny nasycená kyselina palmitová (39,3-47,5 %) a mononenasycená kyselina olejová (36,0-44,0 %). Podíváme-li se na výše uvedený graf z pohledu složení palmového oleje, tak se působení nasycených a mononenasycených mastných kyselin vzájemně vyruší a celkový efekt konzumace palmového oleje na zdraví je přibližně neutrální.

Palmový olej v potravinách nahradil částečně ztužené tuky, které měly vysoký podíl nežádoucích transmastných kyselin. Tato náhrada i z pohledu výše uvedeného grafu má jednoznačně pozitivní vliv na zdraví. Do stravy je třeba zařazovat dostatečné množství polynenasycených mastných kyselin na úkor tuků s vyšším podílem nasycených mastných kyselin. To se týká všech tropických tuků, stejně jako sádla nebo mléčného tuku. Konzumace palmového oleje v Evropě navíc není vysoká, jak ukazují výsledky průzkumu. Negativního vlivu konzumace palmového oleje na zdraví v běžně konzumovaném množství se není třeba obávat.

Udržitelný palmový olej je řešení!

Podpora palmového oleje získávaného udržitelným způsobem je vhodnější alternativou k jeho bojkotu. Jean Maarten Dros, expert na problematiku palmového oleje z organizace Solidaridad, vysvětluje, proč tomu tak je. Přibližně 80 % palmového oleje je celosvětově obchodováno prostřednictvím 5 největších dodavatelů. Ti se zavázali na základě tlaku ze strany spotřebitelů a nevládních organizací obchodovat s udržitelným palmovým olejem. To je mimo jiné důvod, proč udržitelný palmový olej v Evropě v současnosti výrazně převládá. Pokud by Evropa přestala mít v důsledku bojkotu o palmový olej zájem, obchodníci by ztratili motivaci poptávat udržitelný palmový olej od svých subdodavatelů a zároveň monitorovat, že jsou zásady udržitelnosti v rámci dodavatelského řetězce dodržovány. V důsledku bojkotu palmového oleje by se mohla paradoxně snížit kontrola nad odlesňováním.

Můžete se podívat na krátký spot z webináře, který uspořádalo sdružení SPOC. Video je opatřeno českými titulky.

Je bojkot palmového oleje řešením?

Někteří spotřebitelé podlehli výzvám k bojkotu palmového oleje. Jean Maarten Dros, expert na problematiku palmového oleje z organizace Solidaridad, vysvětluje, proč bojkot palmového oleje nedává smysl. Důvody jsou dva. Statistiky ukazují, že palmový olej není jednou z hlavních příčin odlesňování. Bojkotem palmového oleje bychom mohli zároveň ztratit vliv na dění v oblastech, kde se palma olejná pěstuje. Rovněž je třeba zajistit, aby odlesňování, které nesouvisí s palmovým olejem, bylo odpovídajícím způsobem řešeno, což se dnes v řadě případů neděje.

Můžete se podívat na krátký spot z webináře, který uspořádalo sdružení SPOC. Video je opatřeno českými titulky.