Kde nejvíce mizí tropické pralesy?

Palmový olej a tropické pralesy v Indonésii bývají v mediích uváděny jako hlavní důvod a oblast, kde dochází k největšímu plošnému odlesňování. Sdružení SPOC uspořádalo webinář, který se věnoval problematice palmového oleje z různých úhlů pohledu. Jean Maarten Dros, expert na problematiku palmového oleje z organizace Solidaridad, ukázal v rámci webináře přehled 10 zemí, kde došlo v roce 2019 k největším úbytkům původní vegetace (viz obr.).

Indonésie je možná překvapivě až na třetím místě. Na prvním místě je Brazílie, kde je důvodem odlesňování pěstování sóji a rozšiřování pastvin pro dobytek. V Indonésii se podařilo úbytek pralesů zpomalit díky zvýšenému zájmu ze strany veřejnosti a produkci palmové oleje udržitelným způsobem. Je třeba si zároveň uvědomit, že odlesněná plocha nejde jen na vrub rozšiřování plochy palmových plantáží. Expanze zemědělských aktivit na úkor původní vegetace zahrnuje v různých oblastech světa kromě výše zmíněné sóji i jiné plodiny jako např. kakao, kávu, avokádo, rýži, banány. Těmto plodinám se nevěnuje tolik pozornosti jako palmě olejné. K odlesňování dochází rovněž z důvodu těžby dřeva a výroby papíru, produkce kaučuku, případně těžby nerostných surovin. Významnou roli v odlesňování hraje industrializace a urbanizace v rozvojových oblastech. Plocha původní vegetace se snižuje i v důsledku přírodních katastrof, mezi něž patří i požáry. Ne každý požár je založen úmyslně za účelem získání půdy ke komerčním účelům, jak to některá media prezentují. Na druhou stranu bývají plantáže palmy olejné zakládány na půdě, využívané původně k jiným komerčním účelům, případně, kde se nacházel jiný nevýznamný porost jako křoviny nebo traviny.

Životní úroveň a udržitelný rozvoj

Článek byl inspirován komentářem ke zprávě, že produkce palmového oleje pomáhá snižovat chudobu. V poznámce se uvádí, že v rozvojových zemích roste zároveň rychlým tempem populace. To může vést následně ke zvýšení poptávky po palmovém oleji. Existuje však i souvislost mezi životní úrovní a ochranou přírody. Velmi dobře souvislosti vysvětlil tropický biolog Vojtěch Novotný v rozhovoru pro DVTV.

Přírodu chrání nejvíce rozvinuté země. Díky přístupu západoevropských zemí je v rámci EU 86 % palmového oleje získáváno udržitelným způsobem. V rozvojových zemích jsou tato čísla nízká. Pokud se však v těchto oblastech zvýší životní úroveň a vznikne střední třída, vzroste v důsledku společenský zájem o ekologii a zároveň se zpomalují nárůst populace. „Je to závod s časem, jestli společnost dokáže rychleji zbohatnout, aby ještě nějaká příroda zůstala“, uvádí v rozhovoru Vojtěch Novotný.

Rozdíly v přístupu k ekologii vidíme i v České republice. Vyplývá to z průzkumu IPSOS. O udržitelném rozvoji slyšelo 52 % populace, u osob se základním vzděláním je to jen 41 %, u osob s vysokoškolským vzděláním 80 %. Západní Evropa více podporuje projekty udržitelného získávání palmového oleje, u nás jsou stále hodně slyšet iniciativy vyzývající k jeho bojkotu, což podle řady odborníků nedává smysl. Souvisí to do značné míry s povědomím o udržitelnosti v rámci celé populace.

Palmový olej v Kávě o čtvrté

O palmovém tuku se v posledních letech vedou dlouhé diskuze – mezi odborníky i laickou veřejností. Proč budí takové emoce? Co je palmový olej zač? Proč má v potravinářství důležité místo? Jaké má vlastnosti? Proč se využívá spíše pro výrobu potravin? Jak se palmový olej zpracovává? Jaké oleje se hodí na smažení? Jaké jsou rozdíly mezi surovým a rafinovaným palmovým olejem? Jaká je vize spotřeby palmového olej do budoucnosti? Lze používat lokálně vypěstované oleje místo palmového? Jak číst etikety potravin? 

To jsou otázky, které kladla moderátorka oblíbeného pořadu Českého rozhlasu Káva o čtvrté Tereza Stýblová a posluchači volající do studia doc. Brátovi, který se dlouhodobě věnuje problematice tuků. Celou diskuzi je možno si poslechnout zde. Brožura „Je palmový olej hrozbou?“, která sloužila jako inspirace pro tento rozhovor, je k dispozici ke stažení zde

Na mailové adrese info@udrzitelnypalmovyolej.cz je možno klást dotazy, na které se ve vysílání už nedostalo. Na této adrese je rovněž možno se přihlásit k odběru různých zajímavostí týkajících se problematiky palmového oleje.

Satelligence – prevence odlesňování

V posledních letech bylo dosaženo velkého pokroku v udržitelnosti a vysledovatelnosti původu palmového oleje. Technický pokrok nabízí nová, další řešení v rámci prevence odlesňování a ochrany divoké zvěře. Patří mezi ně satelitní sledování rozsáhlých území v kritických oblastech.

Společnost Satelligence získává a vyhodnocuje optické a radarové satelitní snímky. Díky radarům je vidět i skrz mraky. Satelity pracují s vysokým rozlišením 5 m. Snímky jsou porovnávány v časové ose s územními plány, což umožňuje zaznamenat i relativně malé změny, které by se mohly týkat případného odlesňování. Obchodníci s palmovým olejem a firmy, které od nich olej nakupují a následně používají ve svých výrobcích, mají díky vysledovatelnosti přehled, odkud konkrétní olej pochází. Pokud by v této oblasti došlo k nějakým změnám původní vegetace, dostávají o této skutečnosti varovnou informaci, kterou si mohou na místě ověřit. Satelitní monitoring je verifikací certifikátů, že palmový olej je skutečně získáván udržitelným způsobem.

Satelitnímu monitoringu se věnoval webinář organizovaný sdružením SPOC, kde je možno získat více informací z této oblasti.

86 % palmového oleje v EU je certifikováno

V roce 2019 se celosvětově vyprodukovalo 76,1 a spotřebovalo 78,6 milionů tun palmového oleje. Evropská unie se na spotřebě podílela 10,8 % (cca 8,5 milionů tun). Uvádí to zpráva zveřejněná v rámcikonference Dialog k udržitelnému palmovému oleji 2020 (viz obr.). Podíl certifikovaného oleje použitého ve výrobcích z kategorie potravin, krmiv a oleochemikálií v 28 státech Evropské unie a Švýcarska činil 86 %. To je velmi dobrý výsledek. Udržitelný palmový olej v Evropě výrazně převažuje, i když oproti roku 2018 jeho podíl stagnuje. Evropská unie je 3. největším odběratelem palmového oleje po Indonésii (18,6 %) a Indii (12,7 %), čtvrtá je Čína (9,0 %).

Zajímavé je srovnání se sójou, která je hlavní příčinou celosvětového odlesňování. O tom se příliš nemluví. Do 28 států Evropské unie, Norska a Švýcarska se v roce 2017 dovezlo 34,5 milionů tun sojových bobů, šrotů a oleje, což odpovídá 12 % světové produkce sóji. Z toho pouze 4,5 milionů tun (13 %) nepocházelo z odlesněných oblastí. Vyplývá to z monitorovací zprávy publikované v roce 2019. Převážná většina importované sóji jsou šroty (30,9 milionů tun) používané v krmivech pro hospodářská zvířata. Konzumací masa, mléčných výrobků a vajec je tímto běžný spotřebitel v Evropské unii, i když nevědomky, napojen na dodavatelský řetězec, který má počátek v odlesněných oblastech. Sója takto vypěstovaná vyžadovala navíc mnohem větší plochu než veškerý palmový olej spotřebovaný v Evropě, nemluvě o tom, že poměr certifikovaného a necertifikovaného palmového oleje (86:14) je zcela opačný než v případě sóji nepocházející z odlesněných oblastí (13:87).

Toto srovnání poukazuje na nesmysl bojkotů zaměřených proti palmovému oleji. Důležité je věnovat náležitou pozornost všem plodinám, které pocházejí z kritických oblastí, aby se zabránilo dalšímu odlesňování.

Produkce palmového oleje pomáhá snižovat chudobu

Media často přitahují negativní zprávy jako občasné sociální konflikty spojené s pěstováním palmy olejné, laciná pracovní síla apod. Nicméně existují i pozitivní ukazatele, které pozornosti unikají, i když mají mnohem větší plošný význam. O některých souvislostech v tomto směru informoval prof. Qaim z Univerzity v Göttingenu v rámci webináře organizovaném sdružením SPOC s odvoláním na vlastní, nedávno publikovanou studii.

Produkce palmového oleje snižuje procento populace pod hranicí chudoby. Ve venkovských oblastech na Sumatře, kde se pěstuje palma olejná, žije jen 8 % populace pod hranicí chudoby, v oblastech s převažující produkcí kaučuku je to 14 % (viz obr.). Ve vesnicích, kde je hlavní obživou pěstování méně výkonných plodin, je míra chudoby stále vysoká, okolo 20 %. Z produkce palmového oleje neprofitují jen farmáři, lepší životní podmínky mají i domácnosti, které se farmařením nezabývají, a to v důsledku lepších pracovních příležitostí navázaných na produkci palmového oleje, vyšších platů v dané oblasti a budování místní infrastruktury.