Na internetu a v mediích kolují mýty o vysoké konzumaci palmového oleje v rámci populace, která má údajně negativní dopad na lidské zdraví. Informace vycházejí z úvahy, že je palmový olej přítomen ve velkém počtu výrobků nabízených v obchodní síti, což by mělo vést k jeho vysoké spotřebě. V časopise International Journal of Food Sciences and Nutrition byl 1. prosince 2020 publikován článek, který analyzoval příjem palmového oleje v Německu a Španělsku v různých věkových skupinách. Průzkum vycházel z analýzy kategorií potravin na trhu, v nichž se palmový olej vyskytuje, a spotřeby jednotlivých druhů potravin. Ve Španělsku se odhady průměrného příjmu palmového oleje pohybovaly v rozmezí od 2,06 g/den (u starších osob) do 4,54 g/den (u dětí a dospívajících). V Německu se průměrný příjem palmového oleje pohyboval v intervalu od 3,06 g/den (u batolat) do 6,22 g/den (u osob velmi vysokého věku – nad 75 let). Samozřejmě existují i jedinci v 95. percentilu v různých věkových skupinách s příjmy vyššími, okolo 20 g (Španělsko) denně a 30 g (Německo). Tato data dobře korespondují s dříve uskutečněným průzkumem ve Francii. Z údajů o průměrné spotřebě vyplývá, že palmový olej rozhodně není hlavním zdrojem nasycených mastných kyselin v rámci celkové stravy, mnohem více jich přijímáme z živočišných tuků. Průměrný příjem palmového oleje v Evropě je v rozmezí doporučení komise EAT-Lancet publikovaných v lednu 2019. Komise vydala doporučení pro jednotlivé kategorie potravin, kde by se měla pohybovat jejich spotřeba v roce 2050, aby byla strava přínosná pro zdraví a šetrná k životnímu prostředí. Spotřeba palmového oleje počítá s hodnotou do 6,8 g/den. Stručný výtah z doporučení komise EAT-Lancet v češtině byl publikován v časopise Výživa a potraviny č. 3/2019.
Palmový olej a tropické pralesy v Indonésii bývají v mediích uváděny jako hlavní důvod a oblast, kde dochází k největšímu plošnému odlesňování. Sdružení SPOC uspořádalo webinář, který se věnoval problematice palmového oleje z různých úhlů pohledu. Jean Maarten Dros, expert na problematiku palmového oleje z organizace Solidaridad, ukázal v rámci webináře přehled 10 zemí, kde došlo v roce 2019 k největším úbytkům původní vegetace (viz obr.).
Indonésie je možná překvapivě
až na třetím místě. Na prvním místě je Brazílie, kde je
důvodem odlesňování pěstování sóji a rozšiřování pastvin
pro dobytek. V Indonésii se podařilo úbytek pralesů zpomalit díky
zvýšenému zájmu ze strany veřejnosti a produkci palmové oleje
udržitelným způsobem. Je třeba si zároveň uvědomit, že
odlesněná plocha nejde jen na vrub rozšiřování plochy palmových
plantáží. Expanze zemědělských aktivit na úkor původní
vegetace zahrnuje v různých oblastech světa kromě výše zmíněné
sóji i jiné plodiny jako např. kakao, kávu,
avokádo, rýži,
banány. Těmto plodinám se nevěnuje tolik pozornosti jako palmě
olejné. K odlesňování dochází rovněž z důvodu těžby dřeva
a výroby papíru, produkce kaučuku, případně těžby nerostných
surovin. Významnou roli v odlesňování hraje industrializace a
urbanizace v rozvojových oblastech. Plocha původní vegetace se
snižuje i v důsledku přírodních katastrof, mezi něž patří i
požáry. Ne každý požár je založen úmyslně za účelem
získání půdy ke komerčním účelům, jak to některá media
prezentují. Na druhou stranu bývají plantáže palmy olejné
zakládány na půdě, využívané původně k jiným komerčním
účelům, případně, kde se nacházel jiný nevýznamný porost
jako křoviny nebo traviny.
Článek byl inspirován komentářem ke zprávě, že produkce palmového oleje pomáhá snižovat chudobu. V poznámce se uvádí, že v rozvojových zemích roste zároveň rychlým tempem populace. To může vést následně ke zvýšení poptávky po palmovém oleji. Existuje však i souvislost mezi životní úrovní a ochranou přírody. Velmi dobře souvislosti vysvětlil tropický biolog Vojtěch Novotný v rozhovoru pro DVTV.
Přírodu chrání nejvíce
rozvinuté země. Díky přístupu západoevropských zemí je v
rámci EU 86
% palmového oleje získáváno udržitelným způsobem.
V rozvojových zemích jsou tato čísla nízká. Pokud se však v
těchto oblastech zvýší životní úroveň a vznikne střední
třída, vzroste v důsledku společenský zájem o ekologii a
zároveň se zpomalují nárůst populace. „Je to závod s časem,
jestli společnost dokáže rychleji zbohatnout, aby ještě nějaká
příroda zůstala“, uvádí v rozhovoru Vojtěch Novotný.
Rozdíly v přístupu k ekologii
vidíme i v České republice. Vyplývá to z průzkumu
IPSOS.
O udržitelném rozvoji slyšelo 52 % populace, u osob se základním
vzděláním je to jen 41 %, u osob s vysokoškolským vzděláním
80 %. Západní Evropa více podporuje projekty udržitelného
získávání palmového oleje, u nás jsou stále hodně slyšet
iniciativy vyzývající k jeho bojkotu, což podle řady odborníků
nedává smysl. Souvisí to do značné míry s povědomím o
udržitelnosti v rámci celé populace.
O palmovém tuku se v posledních letech vedou dlouhé diskuze – mezi odborníky i laickou veřejností. Proč budí takové emoce? Co je palmový olej zač? Proč má v potravinářství důležité místo? Jaké má vlastnosti? Proč se využívá spíše pro výrobu potravin? Jak se palmový olej zpracovává? Jaké oleje se hodí na smažení? Jaké jsou rozdíly mezi surovým a rafinovaným palmovým olejem? Jaká je vize spotřeby palmového olej do budoucnosti? Lze používat lokálně vypěstované oleje místo palmového? Jak číst etikety potravin?
To jsou otázky, které kladla moderátorka oblíbeného pořadu Českého rozhlasu Káva o čtvrté Tereza Stýblová a posluchači volající do studia doc. Brátovi, který se dlouhodobě věnuje problematice tuků. Celou diskuzi je možno si poslechnout zde. Brožura „Je palmový olej hrozbou?“, která sloužila jako inspirace pro tento rozhovor, je k dispozici ke stažení zde.
Na mailové adrese info@udrzitelnypalmovyolej.cz je možno klást dotazy, na které se ve vysílání už nedostalo. Na této adrese je rovněž možno se přihlásit k odběru různých zajímavostí týkajících se problematiky palmového oleje.
V
posledních letech bylo dosaženo velkého pokroku v udržitelnosti a
vysledovatelnosti původu palmového oleje. Technický pokrok nabízí
nová, další řešení v rámci prevence odlesňování a ochrany
divoké zvěře. Patří mezi ně satelitní sledování rozsáhlých
území v kritických oblastech.
Společnost
Satelligence získává a vyhodnocuje optické a radarové satelitní
snímky. Díky radarům je vidět i skrz mraky. Satelity pracují s
vysokým rozlišením 5 m. Snímky jsou porovnávány v časové ose
s územními plány, což umožňuje zaznamenat i relativně malé
změny, které by se mohly týkat případného odlesňování.
Obchodníci s palmovým olejem a firmy, které od nich olej nakupují
a následně používají ve svých výrobcích, mají díky
vysledovatelnosti přehled, odkud konkrétní olej pochází. Pokud
by v této oblasti došlo k nějakým změnám původní vegetace,
dostávají o této skutečnosti varovnou informaci, kterou si mohou
na místě ověřit. Satelitní monitoring je verifikací
certifikátů, že palmový olej je skutečně získáván
udržitelným způsobem.
Satelitnímu
monitoringu se věnoval webinář
organizovaný sdružením SPOC,
kde je možno získat více informací z této oblasti.
V
roce 2019 se celosvětově vyprodukovalo 76,1 a spotřebovalo 78,6
milionů tun palmového oleje. Evropská unie se na spotřebě
podílela 10,8 % (cca 8,5 milionů tun). Uvádí to zpráva
zveřejněná v rámcikonference
Dialog k udržitelnému palmovému oleji 2020
(viz
obr.). Podíl certifikovaného oleje použitého ve výrobcích z
kategorie potravin, krmiv a oleochemikálií v 28 státech Evropské
unie a Švýcarska činil 86 %. To je velmi dobrý výsledek.
Udržitelný palmový olej v Evropě výrazně převažuje, i když
oproti roku 2018 jeho podíl stagnuje. Evropská unie je 3. největším
odběratelem palmového oleje po Indonésii (18,6 %) a Indii (12,7
%), čtvrtá je Čína (9,0 %).
Zajímavé
je srovnání se sójou, která je hlavní příčinou celosvětového
odlesňování. O
tom se příliš nemluví. Do
28 států Evropské unie, Norska a Švýcarska se v roce 2017
dovezlo 34,5 milionů tun sojových bobů, šrotů a oleje, což
odpovídá 12 % světové produkce sóji. Z toho pouze 4,5 milionů
tun (13 %) nepocházelo z odlesněných oblastí. Vyplývá to z
monitorovací
zprávy
publikované v roce 2019. Převážná většina importované sóji
jsou šroty (30,9 milionů tun) používané v krmivech pro
hospodářská zvířata. Konzumací masa, mléčných výrobků a
vajec je tímto běžný spotřebitel v Evropské unii, i když
nevědomky, napojen na dodavatelský řetězec, který má počátek
v odlesněných oblastech. Sója takto vypěstovaná vyžadovala
navíc mnohem větší plochu než veškerý palmový olej
spotřebovaný v Evropě, nemluvě o tom, že poměr certifikovaného
a necertifikovaného palmového oleje (86:14) je zcela opačný než
v případě sóji nepocházející z odlesněných oblastí (13:87).
Toto
srovnání poukazuje na nesmysl bojkotů zaměřených proti
palmovému oleji. Důležité je věnovat náležitou pozornost všem
plodinám, které pocházejí z kritických oblastí, aby se
zabránilo dalšímu odlesňování.
Nejnovější komentáře